Dřevostavby
Přestože podíl dřevostaveb ve výstavbě rodinných domů je zastoupen ve vyspělých zemích vysokým podílem (70 % Skandinávie, 65 % USA, Kanada), v České republice se podíl pohybuje na úrovni pár procent. Jako nejčastější zdůvodnění se uvádí, že Češi jsou konzervativní a mají zájem jen o cihelné domy, jiné materiály jsou považovány za podřadné či nedůvěryhodné.
Dřevostavba dokáže v současné době naplňovat rostoucí požadavky na tepelně izolační vlastnosti staveb, kde velmi nízké náklady na vytápění jsou dobře splnitelné. Je třeba si však uvědomit, že vlastní dřevěná konstrukce tvoří pouze část celkem složitého systému, jehož dalšími částmi jsou kromě kvalitních tepelných izolací také kvalitní okna, včetně střešních, speciální parotěsné a také paropropustné folie, systémy střešních krytin apod. Za zmínku též stojí, že dřevostavby poskytují obrovské možnosti pro uplatnění celé řady stavebních materiálů, jejichž výrobci již pochopili, jaké možnosti jim rozvoj dřevostaveb a požadavky na jejich kvalitní provedení poskytují.
Dřevo patří mezi ekologické materiály. Pro zpracování dřeva a materiálů na bázi dřeva je všeobecně zapotřebí málo energie, existuje možnost opětného použití, opětovného zhodnocení nebo získání energie, přičemž se minimalizuje odpad.
Hořlavost dřeva
Je rozšířena představa že chování dřeva při požáru je špatné. Avšak pokud k požáru dojde, dřevěné konstrukce vykazují pozoruhodnou odolnost a hlavně jejich hoření lze odhadnout. Dřevo je snadno zapálné, může vyživovat oheň a dále ho šířit pomocí prchavých plynů, vznikajících při vysoké teplotě. Proces zuhelnatění dřeva je však odhadnutelný a šíření plamene lze omezit impregnací nebo povrchovou úpravou. U průřezů s rozměry většími než asi 50 mm povrch dřeva vystavený požáru uhelnatí a odhořívá stálou rychlostí. Uvnitř zbytkového průřezu zůstává pevnost a tuhost dřeva v zásadě beze změny a únosnost konstrukčního prvku po určité době požáru se proto může určit na základě zbytkového průřezu. Z tohoto důvodu se velké průřezy lepeného lamelového dřeva chovají při požáru mimořádně příznivě, zatímco menší průřezy, např. prvky příhradových vazníků, se musí přiměřeně chránit. Z výše napsaného vyplývá, že vyplývá, že dřevo dokáže v požáru odolat řadu řadu hodin, na rozdíl od jiných stavebních materiálů. Z dnešní doby je známa řada případů, kdy po požáru zůstal zachován ohořelý systém dřevěných trámců domu, zatímco ocelové nosníky se vlastní tíhou a působením žáru zhroutily.
Několik důležitých zásad pro dřevostavby
Při tvorbě projektu je obzvláště důležité promyslet všechny rozvody, zásuvky , vypínače, osvětlení a jejich zahrnutí do projektu. Dodatečná změna v hotových stěnách se provádí obtížněji než v klasickém zdivu.
Dále jsou rovněž důležité detaily správného provedení a zajištění vzduchotěsnosti parotěsné folie.
Projekt dřevostavby je nutné svěřit odborníkovi, který rozumí důležitým zásadám dřevostaveb. Realizaci samotné dřevostavby rovněž svěříme odborné stavebně tesařské firmě.
Pokud je dřevostavba kvalitně provedena je výskyt trhlinek z důvodu pracování stavby minimální.
Přednosti dřevostavby
Dřevostavba nám dává vyšší kvalitu vnitřního prostředí, z důvodu lepšího rozložení vnitřní teploty. Díky lepší izolaci stěn není třeba vytápět na vyšší teploty a tím zároveň spoříme energii potřebnou k provozu domu.
V případě, že užíváme řízené větrání s možností kontroly kvality vzduchu dosáhneme hygieničtějších podmínek.
Vzhledem k nízké spotřebě tepla na vytápění u dostatečně tepelně izolovaných staveb využívají se větrací systémy s možností rekuperace, která je schopna pokrýt spotřebu tepla. Správně navržená a provedená dřevostavba, potřebuje od své stavby až ukončení životnosti podstatně méně energie než klasicky provedené stavby. Což v dnešní době zdražování energií představuje výhodnou přednost.
Rovněž doba výstavby je podstatně kratší než u klasické stavby, objednatel získá rychleji konečný produkt.
Dřevostavba lze snadněji přizpůsobit měnícím se požadavkům v průběhu její životnosti, lze snadno rekonstruovat.
Je využit suchý způsob výstavby, čímž jsou vyloučeny mokré procesy a s nimi související technologické přestávky. Tento způsob umožňuje stavět i za nízkých teplot, množství vody zabudované ve stavbě je minimální.
Další výhodu představuje, že slabší obvodová stěna umožňuje výrazně zvětšit užitnou plochu domu oproti zděným stavbám se stejným vnějším půdorysem.
Typy staveb ze dřeva
Srubové a roubené stavby
Jsou skládány z hraněných trámů či odkorněných stromů na sebe, tímto způsobem je vyskládána masivní stěna. Rohy těchto stěn mají typický vzhled, který tvoří přeplátování jednotlivých prvků stěny. Je nutno podotknout, že tento způsob stavění spotřebuje větší množství dřeva. Ovšem takto masivně provedená stavba zanechává v člověku silný zážitek, a svým přírodním vzhledem dodává pocit hlubokého spojení s přírodou. Požadovaných lepších tepelně izolačních vlastností lze dosáhnout přidáním tepelné izolace.
Tradiční české roubenky se obvykle staví z dřeva jehličnatých stromů – ponejvíce smrku. Dřevo po nařezání na trámy by mělo alespoň měsíce zrát, při ukládání uložme navrch ty trámy, které budeme potřebovat nejdříve. Trámy se spojují na rybinu – přesný tesařský spoj v rozích připomíná tvarem rybí ocas, mezi sebou bývají trámy dotěsněny stavební pěnou. Proti průhybu delších hranolů ve stěně a vymezení spar mezi trámy se užívá zadlabaných hranolů (buldoků). Konstrukce bývá ukotvena přes ocelové trny a dolní trámy do betonového základu (vždy je lepší, pokud se nechá vyčistit tryskacím zařízením, aby byla zajištěna čistota povrchu). Mezery mezi trámy bývaly v minulosti vyplněny obvykle přírodním materiálem jako rákos, mech, hobliny, sláma a zamazány hlínou, na povrchu bílenou vápnem. Dnes jsou mezery vyplněny minerální vatou a s vrchu zakryty dřevěnou latí.
Sruby lze rozdělit ještě na několik typů dle místa původu konstrukce:
Kanadský srub srub se staví z nevysušeného dřeva těženého na konci zimy. Trámy tvoří celé kmeny různě široké ručně opracované. Trámy se spojují v rozích stavby křížením s přesahem pomocí dlabů, sedel a zářezů. Vzhledem k tomu, že stavba je provedena z mokrého dřeva, tak v prvních třech letech po stavbě značně sedá a to až okolo 15 cm na jedno patro, nejvýraznější je tento pokles v 1. roce. Určitě se vyplatí podřídit tomuto procesu a nic neuspěchat.
Finský srub bývá podobný kanadskému, ale staví se z vysušeného dřeva. Jako materiál se používá severská borovice pro svoji odolnost, stabilitu, k čemuž ji pomáhá pomalý růst a tím těsné letokruhy. Speciální profil kulatých trámů zajišťuje těsné slícování.
Alpský srub rovněž tento srub je zhotoven z vysušeného dřeva, bývá obvykle rouben z masivních hoblovaných smrkových trámů, rohové spoje jsou provedeny na rybinu. Pro splnění tepelně izolačních parametrů jsou stěny uvnitř zatepleny minerální vlnou.
Současná podoba staveb vychází z moderní technologie přesného strojního opracování profilů a spojů trámů. Cena roubených domů je nejen v České republice relativně vysoká.
Hrázděné konstrukce
Nosná konstrukce bývá tvořena dřevěnými svislými a šikmými sloupky, kde prostor mezi nimi vyplňuje vyzdívka, která je obvykle tvořena cihlami. Oproti srubové konstrukci je u tohoto typu menší spotřeba zdiva. Rovněž pravidelné střídání sloupků a vyzdívky působí esteticky velice příjemně a užití tohoto typu zdiva má dlouhou tradici. Pro dosažení lepších tepelně izolačních vlastností je možno přidat dodatečně tepelnou izolaci.
Systém Two by For (fošnový) – lehký dřevěný skelet realizovaný na stavbě
Stavby v tomto systému jsou tvořeny přímo na stavbě z dřevěných fošen. Dá se říci, že je to ve světě nejužívanější systém, tvořených z fošen stejné tlouštky, ale různé šířky a délky. V stěnách se užívá jako výplň tepelná izolace různého typu. Kostru montované dřevostavby tvoří nosná dřevěná konstrukce s vloženou tepelnou izolací (nejčastěji minerální plstí, polystyrenem, někdy i ovčí vlnou, celulózou, korkem aj.), případně i s parozábranou. Skelet se na místě smontuje a opatří oboustranným opláštěním. Skladba sendviče se u jednotlivých dodavatelů liší zejména druhem a tloušťkou tepelné izolace, ale nejčastěji se užívá desek na bázi dřeva či sádrokartonu, zvenčí je užita libovolná fasádní úprava (omítka, dřevěný obklad, přizdívka z lícových cihel atd.).
Panely ze dřeva – dřevěný sklelet průmyslově vyráběný ze dřeva
Výroba panelů je prováděna průmyslově, takto jsou vyráběny stěnové, stropní a střešní panely. Domy jsou navrhovány v podobě jednotlivých typů, které jsou montovány na již provedené základy na stavbě. V současné době působí v Čechách asi dvacet výrobců dřevěných panelových domů. Nabídka je velmi rozmanitá v konstrukčně-materiálovém provedení, úrovni vybavení a architektonickém stylu. Domy jsou v závislosti na finančních možnostech stavebníků v různém stavu dokončení. Doba montáže domu na již provedených základech trvá dva až čtyři týdny.
Sloupkový systém
Patří mezi těžké dřevěné skelety, které se vyvíjely z hrázděných konstrukcí. Dřevěné prvky jsou dvakrát až třikrát mohutnější než u fošnového systému, prvky bývají lepené lamelové a vrstvené, tak aby bylo dosaženo potřebné kvality.