Kotvičník zemní

Podle dlouhodobých výzkumů bylo zjištěno že účinné látky z kotvičníku podstatně zvyšují pohlavní touhy směřující k dosažení slasti a způsobují i dramatický nárůst svalové hmoty na úkor tuků. U mužů zvyšují hladinu testosteronu až o 30% u žen podstatně zvyšují hladinu estrogenů.
Původ a rozšíření: Tato zajímavá rostlina roste v široké oblasti Asie, Evropy, Afriky i Austrálie.. Kotvičník lze velmi dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Dobře roste ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, které v půdě přezimují a na jaře klíčí. Obsahové složení této byliny je zcela mimořádné. Celá rostlina obsahuje především sapogeniny –chlórgenin, gitigenin, diosgenin, ruskogenin, trogoghenin a další, alkaloidy harman a harmin, bioflavonoidy, glykosidy, flavonoidy, třísloviny, pryskyřice aj.

Léčebné užití:

Působení a s tím související léčivé využití drogy je zcela mimořádně široké, zasahuje do mnoha životních funkcí. – močopudný prostředek využívaný při chorobách ledvin a močových cest
– rozpouští močové kaménky
– podporuje tvorbu žaludečních šťáv, zlepšuje střevní peristaltiku
– působí žlučopudně a žlučotvorně
– snižuje hladinu krevního cholesterolu o 25 – 30%
– působí jako velmi účinné antisklerotikum
– tlumí tachykardii a prodlužuje diastolu
– zlepšuje krevní oběh, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak
– léčí srdeční ischémii a angínu pectoris
– snižuje hladinu tuků v krvi
– normalizuje krevní srážlivost, je-li tato chorobně zvýšená.
– působí jako výtečný lék při diabetu II. typu, na inzulínu nezávislém
– zvyšuje pánskou potenci, zvyšuje hladinu testosteronu až o 30%
– zlepšuje mužskou plodnost
– léčí stařeckou hyperplasii prostaty a prostatismus mladších mužů
– u žen značně zvyšuje hladinu estrogenů – ženských pohlavních hormonů
– má tonizující a obecně regenerační účinky zvláště po těžkých nemocech
– léčí ušní šelesty
– léčí některé zrakové poruchy
– léčí některé typy závratí
– léčí některé typy močové inkontinence a bolestivého močení
– čaj je výborným kloktadlem při zánětech v dutině ústní
– čistí a léčí játra
– léčí lumbago

Užití:

při léčení aterosklerózy, ischemické choroby srdeční a vysokého krevního tlaku. U aterosklerózy, která je většinou provázena poškozením koronárních tepen, se množství cholesterolu snižuje na 25-30 %. Značně také klesá obsah lipidů, β-lipoproteinů a upravuje se krevní srážlivost. U diabetu, spolu s preparáty snižujícími obsah cukru v krvi, má prokazatelný vliv na metabolismus lipidů a cukrů. Má také tonizující a obecně zlepšující účinky, zvláště po těžkých nemocích. Při klinických studiích byl zjištěn dramatický nárůst síly, vytrvalosti a schopnosti svalové regenerace. Dále snižuje hladinu sodíku, brání zadržování tekutin a vykazuje určité analgetické působení.
Potvrdil se výrazný účinek při léčbě různých pohlavních a reprodukčních poruch. U mužů měla droga za následek významný nárůst hladiny testosteronu až o 30 %, zvýšení libida, zlepšení nálady a zvýšení sebedůvěry. Droga patří mezi jeden z nejefektivnějších prostředků zvyšujících potenci, vhodných při mužské neplodnosti a hypertrofii prostaty. U žen došlo k značnému zvýšení hladiny folikostimulačního hormonu (FSH) estradiolu, nárůstu libida a ke zmírnění negativních klimakterických příznaků.
Nejčastěji se užívá nať, která se sklízí v průběhu celé vegetace.Nať,případně kořeny po sklizni, lze též naložit na 3 až 4 týdny do alespoň 40%alkoholu při pokojové teplotě v temnu a užívat jako tinkturu,polévkovou lžíci jedenkrát denně. S ohledem na obsah alkaloidů není droga vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy. Informace jsou čerpány z knihy prof. Ing Pavla Valíčka Rostliny pro zdravý život (2007) a z Encyklopedie moderního bylinářství II díl J.A.Zentrich 2009.

Užívání:

Státní zdravotní ústav pro kontrolu léčiv v Praze doporučuje 1g maximální denní dávku 2g, v případě,že je dávka 100% využita,musel by se tady zkonzumovat i zbytek z hrníčku po vypití,možné je též pokusit se sušenou nať rozemlít na prášek,ten zamíchat do nápoje čí jogurtu,takto je příprava nejjednodušší a ze zbylého hrubého podílu ze mletí udělat čaj či tinkturu.Při přípravě odvaru z nati se doporučuje bylinu vařit asi 30 minut, pro lepší vyluhování obsahových látek, v 0,5 l vody a pak, konzumovat ve dvou až třech dávkách během dne, při nedostatku času, není chybou, vypije-li se odvar najednou. Může se též udělat výluh,stanovená dávka kotvičníku se zalije vroucí vodou, nechá se přiklopený 4-6 hodin vylouhovat,po té se konzumuje jako čaj. Laboratorní testy neprokázaly toxicitu ani žádné negativní účinky kotvičníku na lidský organismus. Zentrich doporučuje 6g denně,maximálně 12g.

Pěstování :

Kotvičník lze bez potíží pěstovat ve volné půdě či v truhlíku na balkoně. Vysazuje se na záhon po mrazících v polovině května do sponu 40cm. Při špatném počasí, chladu a mokru hrozí napadení plísněmi a zpomalení růstu, při normálním létu je stav rostlin pěstovaných venku lepší než ve skleníku či foliaku a pěstování je podstatně jednodušší. Rostliny venku netrpí v podstatě žádnými chorobami a ani škůdci, dobře snáší sucho, takže s pěstováním by neměli být žádné problémy. Je to vidět i na porostu, kde vlivem změn teplot, proudění vzduchu a podobně jsou rostliny silnější, a tak i odolnější. Na pěstování jsou nejvhodnější půdy lehčí, písčité,humózní a stanoviště slunné,je možné přihnojit hnojivy na zeleninu např: Kristalon Start, Lignohumat tou nejmenší koncentrací dle návodu 1x týdně.
Při pěstování ve skleníku je nutná častá kontrola, denní mírná zálivka a výkonné větrání. Porost v pěstírnách je více ohrožen napadáním mšicemi a plísněmi. Pravidelnými kontrolami je možné tato rizika zmenšit, případně je vhodnými postupy úplně vyloučit.
Kotvičník lze pěstovat také v květináčích o průměru 13cm či truhlících,do 60cm dlouhého truhlíku lze dát i 6 rostlin.Na záhoně 12 rostlin na 1m2.
Pozor na plísně,je třeba aby byl porost vzdušný a nezamokřený. Nať sklízíme,když šlahouny dosahují cca 50cm a na rostlinách se tvoří semena,nejvíce obsahových látek obsahují semena a kořeny. Sklizeň může probíhat průběžně či v intervalech cca 1 měsíce. Před příchodem mrazíků je třeba porost sklidit,protože jej mráz spálí. Sklízíme i kořeny na přípravu čajů i tinktur.
Kotvičník sušíme v šeru při teplotě do 45 stupňů,v tenké vrstvě,z počátku jej můžeme několikrát denně otočit, pozor aby se nezapařil!
Na 100g sušeného kotvičníku je třeba minimálně 5 ks rostlin.