tongue-822441_1280

Náš jazyk je centrem chuťových receptorů. Mimo jeho jiných funkcí, s ním můžeme vychutnávat jídlo i s jeho chutěmi, příchutěmi. Aby mohli dané receptory správně fungovat, je zapotřebí udržovat je v čistotě. Tahle myšlenka je velmi důležitá a je dobré si ji osvojit. Na jazyku se totiž každý den shromažďuje více-méně slizu tmavě bílé barvy. Ten zmiňované receptory ucpává.

Proto si i jídlo vychutnáme méně (i když se nám to nezdá, ale je to tak, změny pocítíte, když se zařídíte dle tohoto článku) a tak více kořeníme, zbytečně solíme k zvýraznění chuti. Taktéž při každém příjmu potravy, nebo tekutin daný sliz splachujeme opět do těla. Přebytečná sůl se hromadí v kloubech, také zadržuje nadbytečnou mrtvou vodu, která se usazuje v buňkách. Ty nemohou správně vykonávat svoji funkci, jsou oslabené. Lymfatický systém je rovněž přetížený. Nadbytek koření dráždí  a tenké střevo a žlučník. Sliz se přichytává ke sliznici dýchacích a trávicích orgánů a způsobuje jejich intoxikaci bakteriemi, které se v tomto prostředí snadno množí. Jazyk máme už tak ucpaný, že nedokážeme včasně a s mírou rozeznat opravdovou chuť jídla. Proto se užívá tolik ochucovadel, syntetických stimulátorů chuti. Jak je vidět, obyčejný sliz dokáže udělat skutečnou „paseku“, i když se to vůbec nezdá. Dokonce mnoho lidí ani netuší, že se jim nějaký sliz na jazyku vytváří. Postačí jenom pravidelná prevence v podobě čištění stěrkou na jazyk.

Proč se sliz tvoří?

Nevhodná kombinace potravy. Špatná sezónnost jídla (v zimě exotické ovoce, v létě mnoho masa), emoční bloky jako stres, hněv, potlačovaná agrese, pláč… To vše vede k vytváření programů, které se v našem vědomí a podvědomí usazují. Když jim nedáme šanci projevit se, tíží nás. Proto je nutné udržovat čistotu fyzického těla, rovněž podstatné je zaměřit se na očistu psychického-duchovního těla. Vaše tělo si myjete každý den. Kolikrát si sprchujete vaši duši…?

Čištění s přírodou

Organizmus má samočisticí schopnost. Čistí a vyplavuje toxiny (odumřelé buňky, jedy z potravy, zmiňovanou buňkovou starou vodu, odpadové produkty buněčného metabolizmu) přes otvory těla – oči, ústa, nos, uši, konečník, pohlavní orgány. Nejsilnější čistící schopnost nastává během úplňku, novoluní a jogínského půstu lunárního kalendáře. Taktéž ve druhé a čtvrté lunární fázi měsíce. Tedy od první čtvrti do úplňku a poslední čtvrti do novoluní. V těchto fázích se tělo rozšiřuje, tekutiny v něm obsažené stoupají k pokožce, což způsobí mohutné vyplavování odpadových látek. Jogínský půst je jedenáctý den od úplňku a novoluní, přičemž samotný den úplňku-novoluní je nultý. Ten se nepočítá. V tento den je očistní schopnost těla nejvyšší a je dobře udělat si klistýr, hladovku, či jogínskou šank-prakšalánu (očistu trávicího traktu osolenou vodou). Z vlastních zkušeností vím, že během jogínského půstu ani velmi jíst nechutná. Když si uděláte v tento den hladovku, pročistíte své tělo tak, jako byste dva týdny nejedli. Stejně dobře se čistíme přes pokožku saunou, cvičením v podobě potu. Anebo střídavou sprchou.

Vše souvisí se vším

Na čištění použijeme stěrku na jazyk. Každé ráno i večer. Hlavně při úplňku a očistných kůrách (při hladovce před každým napitím se vody) si touto stěrkou daný sliz seškrábeme. Následně si dobře vypláchneme ústa. I když na jazyku žádný sliz nevidíte, nedejte se tím oklamat. Použijte stěrku a budete překvapeni. Někteří lidé mají už na pohled úplně bílý jazyk. To není vůbec v pořádku. Čím více slizu a bělejší jazyk máme, tím více je organizmus zanesen. V čínské tradiční medicíně se dle zabarvení jazyka, určoval zdravotní stav pacienta. Zdravé tělo má růžovo-oranžový jazyk. I na něm, obdobně jako na tváři, chodidlech, dlaních máme reflexní zóny. Podle nich se dá lehce určit, který orgán je v nás oslaben. I zde platí zlaté pravidlo: Vše souvisí se vším. Pravidelným čištěním jazyka každý den, oslabíte časté záněty krku a mandlí, uvolníte nezpracované emoční tlaky. Tyto potlačené emoce, stres se často mění na sliz. Rovněž i přebytek informací, které mozek již nepotřebuje, se tímto způsobem vylučují ven. Zde je na místě otázka. Co skutečně potřebujeme?